Michael Rittstein
Malířská výstava Michaela Rittsteina v Trafo Gallery představuje výběr obrazů z několik cyklů posledních let (Klokaní Tarzan, Mexiko, Indie, Stroj času). Od své poslední retrospektivní přehlídky v Jízdárně Pražského hradu v roce 2019 se autor vrací ze svého Brnířovského ateliéru znovu do Prahy, aby představil dosud nevystavené práce včetně dvou monumentálních sedmimetrových formátů.
Kurátor: Blanka Čermáková
Michael Rittstein je jedním z nejaktivněji pracujících umělců u nás, nehledě na množství děl, která za mnohá desetiletí svého tvůrčího života vytvořil či generaci, mezi kterou datem svého narození patří. Jeho autorský přístup je systematický, s předem promyšlenou koncepcí a je výsledkem mnohaleté vášně vyprávět příběhy, zaznamenávat prchavé okamžiky, bizarní historky, které se možná staly jak ve světě lidí či zvířat, zhmotňovat emoce, prožité přes sebe i spojené s nutkavou potřebou neustále pozorovat okolní dění, které startuje jeho imaginaci a podněcuje jeho občas poťouchlý smysl pro humor.
Kniha a stejnojmenná výstava Klokaní Tarzan představuje poslední čtyři tvůrčí roky Rittsteina jako imaginativního dokumentaristu svých cestovatelských výprav do našich civilizačních kolébek v čase i prostoru. Jako obdivovatel historických událostí a jejich přínosu pro vývoj lidstva ve svých posledních cestách zvolil za cíl Indii a Mexiko, ve vzpomínkách i Austrálii, jako místa událostí svých imaginárních příběhů (komiks Klokaní Tarzan) nebo jen jako pozorný a empatický divák situací a detailů, které se odehrávají kolem něj. Ať už jsou to sběrači odpadů, děti hrající si na indické ulici, nebo odpočívající tulák či mechanik z mexické opravny aut, případně lov mamuta a jiné divé zvěře v dávných prehistorických dobách, tyto pomíjivé fragmenty z obyčejných lidských životů, které se dnes a denně odehrávají kolem nás a my je v důsledku zrychleného rytmu času spíše míjíme bez povšimnutí, Rittstein volí za hlavní aktéry svých pláten, často s pečlivou studií pohybu a zhmotňuje tak stopy těchto zážitků s věčnou platností.
Se stejnou oddaností a hravostí se obrací do mikropříběhů rozličných zvířecích druhů převážně české provenience, jakési farmy zvířat ze současnosti. Sám jako téměř celoživotní rezident západočeské vesnice Brnířov, jíž je hrdým patronem, je obklopen zvířenou, které se v jeho očích i v malbě dostává úcty, pocty i vlastností srovnatelných s lidským druhem. Rittstein jako humanista i darwinista zároveň vnímá důležitost rovnováhy všech živých tvorů a jeho obrazy jsou toho důkazem. Tisíc a jeden pohyb a příběhy domácího kocoura, který mu je každodenní inspirací, myší zvědavci na výletě do galerie moderního umění, ženy jako intimní přítelkyně tvorů zvířecí říše už jsou pro autora signifikantní prvek a jsou od něj zcela neoddělitelné. Občas až scénograficky vystavěné groteskní inscenace společných lidskozvířecích příběhů z Rittsteinovy fantazie dokladují jeho životní radosti a oblibu fabulace.
Výstavu doprovází dvojjazyčná publikace s úvodním slovem Blanky Čermákové, shrnující autorův přístup a dílo z posledních dekád, rozhovor s autorem o jeho malířském přístupu s ohlédnutím do osobní historie a výběr z děl za poslední tři roky. Autorkou grafického zpracování publikace je Jana Vahalíková.
